Fórum rodinné politiky II

Zkracování rodičovské dovolené jako opatření slučitelnosti rodiny a zaměstnání?

Na dvoudenním setkání v Plzni na přelomu srpna a září, kde se setkala řada zástupců subjektů, které se zabývají tématy spojenými s rodinnou politikou, se jako červená nit táhla diskuse o nerodičovské péči o děti – tedy o nutnosti zřizování míst ve školkách, dětských skupinách a nově také mikrojeslích, které pečují o děti už od šesti měsíců. Současná diskuse o nerodičovské péči má dva základní pilíře:

Jedním je velký – i finanční – důraz na budování zařízení nerodičovské péče, dětských skupin a mikrojeslí. Garance míst v zařízeních péče pro čtyřleté, tříleté a dvouleté děti nutí obce určovat spádové školky, plnění barcelonských cílů by však nemělo být upřednostňováno před skutečným zájmem české společnosti naplňovat nejlepší zájem dětí. O ty jde totiž především. Plnění barcelonských cílů nebo jiných politických imperativů by vždycky mělo zohledňovat jejich účel – tedy správu veřejných věcí, nikoliv stavět cíle jedné politiky nad druhé – v tomto případě rezignovat na odpovědný rodinněpolitický přístup a naplňovat zejména cíle politiky zaměstnanosti.Je na místě položit otázku, zda je v nejlepším zájmu dvouletých a mladších dětí být pečovány v instituci, v jak velké skupině, kolika pečovateli a kolik hodin denně. S tím souvisí zátěž obcí, které mají podle zákona dostatečný počet míst garantovat, aniž se pracuje se skutečnou poptávkou, což vytváří nelogický ekonomický tlak na zřizovatele předškolních zařízení a vidinu draze financovaných kapacit, které zejí prázdnotou, protože mnoho rodičů svoje malinké děti umístí do institucionální péče jen na krátko. Naštěstí.

Druhým pilířem diskuse o nerodičovské péči je zkracování rodičovské dovolené, které prosazují některé vlivné think-tanky s velkým vlivem na současné vedení resortu. Toto opatření bylo na Fóru rodinné politiky zmiňováno na mnoha místech s velkým zápalem. Už vývoj rodičovského příspěvku v určitém ohledu znevýhodňuje rodiče, pečující tři roky, protože při stejném celkovém objemu financí obdrží měsíčně rodičovský příspěvek ve dvoutřetinové výši, než rodiče, kteří zvolí dvouletou variantu.

Zkrácení RD na dva roky je odůvodňováno faktem, že právě délka tříleté RD ovlivňuje nízkou zaměstnanost žen, matek tříletých dětí.

  • Položme si otázku, jaká je příčinná souvislost mezi délkou rodičovské dovolené a nízkou zaměstnaností českých matek
  • Položme si otázku, zda by zkrácení RD mělo i nějaké nevýhody a pro koho
  • Položme si otázku, zda časnější návrat matek do zaměstnání skutečně zvýší kvalitu života českých rodin a je v nejlepším zájmu dítěte
  • Položme si otázku, kdo z rodiny by si tento časnější návrat přál nejvíc a proč.

Bez odpovědí na tyto otázky je zkracování rodičovské dovolené opatřením, které jde proti principu svobodné volby. Ekonomicky lze zdůvodnit všechno – třeba i ztrátu státního rozpočtu způsobenou ekonomickou neaktivitou žen, které doma pečují o kojence a batolata. Rodinná politika je tu od toho, aby hledala rovnováhu mezi ekonomickými hledisky a dalšími, také společenskými a etickými aspekty správy veřejných věcí. Z jejího pohledu lze rodičovskou péči o děti sotva označit jako ztrátu.

Štítky: Rodinná politika Rodina&zaměstnání MPSV Nerodičovská péče Slučitelnost rodiny a zaměstnání

  • Přečteno: 104