Málokdo si ještě před několika desítkami let dokázal představit, že by se rodina mohla stát překážkou úspěšného života. Rodina a práce patřila k sobě. Práce byla hodnocena nejen finančně. Rozhodující bylo, nakolik činnost pomáhala vlastní rodině či různým společenstvím. Okamžitý úspěch nebyl rozhodující.

 Pokud si v současné době někdo splní přání založit rodinu, přivést na svět děti, většinou je jeho první starostí: „Co bude se zaměstnáním?“ V případě, že se jeden z rodičů (u nás v drtivé většině matka) bude věnovat péči, rodina bude muset hospodařit pouze se 60 % příjmu zaměstnaných (vztaženo na člena rodiny) a bude čelit nebezpečí sociálního vyloučení – ztratí kontakt s pracovištěm, a především, bude zápasit každý den s pocitem, že je tu jen pro dítě – děti… Taková situace ovšem vybízí k hledání řešení. A dobré řešení je závislé na identifikaci osobního potenciálu i současných možností. Nejde o to předepisovat určitá řešení, ale spíš povzbudit k samostatnému hledání. Z realizace vzdělávacího programu pro ženy ANIMA CZ víme, že se čas věnovaný sobě bohatě vyplatí.

V srpnu 2013 byl ukončen projekt M_ANIMA, financovaný z ESFa státního rozpočtu prostřednictvím OPLZZ, který nabídl vzdělávání realizovatelné v mateřských a rodinných centrech.
Všechny aktivity sledují jeden cíl – aby tzv. slučitelnost rodiny a zaměstnání přinášela to, co připomíná její francouzský (réconciliation) či anglický (reconciliation) ekvivalent: usmíření profesního a rodinného života.