Jako organizace hájící zájmy rodiny a všech jejích členů považujeme problematiku násilí, a zejména domácího násilí, za velice závažnou. Zároveň vnímáme, že pro prevenci násilí je velmi důležité neopomíjet rozvoj kompetencí nutných pro život v manželství a rodině. Zpráva o rodině za rok 2022 uvádí, že nedostatečné komunikační dovednosti jsou téměř z 50% příčinou rozpadu manželství, zatímco samotné násilí je z 9% procent příčinou rozpadu manželství.  

Tímto žádáme zákonodárce, aby vytvářeli podmínky pro lepší rozvoj primární prevence a fungování organizací podporující vztahy v rodině, odpovídající školní programy a organizace, které se věnují samotným obětem násilí.

Naše podpora odstraňování příčin násilí a pomoci obětem ale nezahrnuje podporu ratifikace Istanbulské úmluvy, která obsahuje problematické články.

Zejména: 

V Preambuli IÚ je deklarováno, že obětmi domácího násilí mohou být i muži a děti, další text úmluvy však již hovoří stále jen o násilí na ženách. Jako prorodinná organizace vnímáme jako zavádějící, pokud se hodnotí škodlivost násilí podle toho, že je pácháno na ženách. Násilí je vždy škodlivé, ať je pácháno na komkoliv, tedy i na seniorech, dětech, handicapovaných a mužích. 

IÚ potom zcela nepochopitelně privileguje v čl. 9 podporu nevládních organizací, které působí v oblasti boje proti násilí na ženách, ale nezmiňuje, že je potřebné odstraňovat příčiny násilí formou výchovy a vzdělávání. Místo toho chce v čl. 14, aby muž byl už ve školních osnovách vnímán jako potencionální agresor. Vedle ohrožení presumpce neviny může tento přístup v chlapcích a později mužích podpořit už dnes častý jev násilí, páchané na nich samých, nepřiznat. 

Další články, č. 35, 36, 40, doporučují zavedení úprav trestných činů, které se chystá Ministerstvo spravedlnosti upravit v novelách Trestního zákona. 

Na zákaz alternativního řešení sporů má spousta odborníku odlišný názor, čl. 48. 

Dikce čl. 66 ukládá povinnost zřízení nového mezinárodního orgánu GREVIO, jehož členové budou vybaveni imunitou a mnoha privilegii. Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno výše, se domníváme, že jeho zřízení je neopodstatněné.  

Žádáme proto o nesouhlas s ratifikací IÚ.    

Pro doplnění přikládáme: 

1)  Stanovisko JUDr. Aloise Deutsche (který se velkou  část svého profesionálního života věnoval problematice domácího násilí ať už jako advokát, či poradce právník v Bílém kruhu bezpečí, jehož brněnskou pobočku v roce 1996 zakládal a 10 let stál v jejím čele). V současné době působí jako sociální pracovník OSPOD, kde se s problematikou domácího násilí rovněž setkává.

2)  a link na Dokumenty České televize z r. 2022-3 Z lásky nenávist – domácí násilí na mužích, Z lásky nenávist – násilí na dětech

Stanovisko JUDr. Alosie Deutsche k tzv. Istanbulské úmluvě 

Předně bych chtěl konstatovat, že v tomto textu projevuji svůj osobní názor. Nejde tedy o názor nějaké právnické osoby. Můj názor je podložen dvaadvacetiletou advokátní praxí, více než dvacetiletou aktivní činností v BKB (Bílý kruh bezpečí) a také osmiletou praxí sociálního pracovníka na OSPOD. V rámci OSPOD jsem se setkal i s tzv. únosovou agendou. Ve všech těchto profesních pozicích jsem se setkal s domácím násilím. Dá se konstatovat, že právě BKB byl jedním z průkopníků pomoci obětem domácího násilí. Tato úvodní slova jsem zvolil právě proto, aby bylo patrné, že daný problém, tedy domácí násilí vůči ženám nebagatelizuji a do BKB mě právě přivedla potřeba pomáhat těm, kteří jsou v lidských vztazích ti slabší. Často tuto pozici zaujímají ženy. 

Mám-li stručně vyjádřit svůj názor k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, (dále úmluva) musím uvést, že mi nepřipomíná právní normu, ale nějaký ideologický manifest. Jsem už pamětník a pamatuji si dobře výchovu v duchu jednoho jediného správného názoru a snahy ve jménu štěstí lidu „poručit i větru a dešti“. 

Domácí násilí a násilí vůbec je nebezpečný jev. Hovoříme o sociálně patologickém chování. Vyčleňovat násilí na ženách a činit za závazné genderové chápání násilí na ženách ale považuji za zcestné. 

Celá úmluva evokuje názor, že původcem domácího násilí je muž a obětí žena. To samo o sobě je zavádějící, a to i za předpokladu, že nejvíce obětí domácího násilí evidovaných v různých statistických systémech jsou ženy. 

V praxi např. BKB jsem zaznamenal, že oběť je vždy ten slabší a původce násilí ten silnější, který má potřebu demonstrovat svou moc právě násilným chováním (psychické týrání, fyzické násilí). A tím slabším v určité konkrétní situaci může být i muž, bývá to dítě, starý člověk závislý na mladších, mentálně zaostalý, zdravotně postižený (např. neslyšící). Pamatuji si na 90ti letého seniora, který byl závislý na své o 15 let mladší manželce, ta mu postel v rámci rodinného domu přestěhovala do nějaké kůlny a přestala mu poskytovat pomoc.  Navíc mám zato, že důsledné uplatňování stávající legislativy postačuje k eliminaci domácího násilí. Je zde celá škála předpisů, které jsou oporou pro oběti trestných činů. Dle mého názoru, žádná legislativa nepomůže, pokud bude při aplikaci norem selhávat lidský faktor. 13.6.2023, JUDr. Alois Deutsch 

#rodinycz