Vztahy nebo nákupy?
České „spotřební klima“ je výrazné. Nakoupíme u nás o nedělích i některých svátcích. V rámci Evropy držíme prvenství v počtu supermarketů na osobu. Proti západním sousedům svou otvírací dobu nijak zvlášť neomezujeme, naopak, Sněmovna zrušila zákaz prodeje o vybraných svátcích ve velkoobchodech.
Vztah Čechů k nakupování je vysoce nadprůměrný. Dokladem je prvenství v počtu supermarketů „na hlavu“. Navíc, na rozdíl od Rakouska, Německa nebo Slovenska, nemá regulovanou pracovní dobu o nedělích. České „spotřební klima“ je tedy výrazné. Jak ze strany zaměstnavatelů, kteří tím své zaměstnance drží „v šachu“, tak i nás, spotřebitelů, kteří těchto služeb hojně využíváme. Kam se ženeme my, Češi?
Nedělní čas, kdy ustaly práce a lidé odpočívali, je ten tam. Současná česká rodina je přezaměstnaná a své velké nákupy řeší o víkendech a svátcích. Naopak, za západní hranicí v neděli jen stěží hledáte otevřený obchod a přitom německé hospodářství je dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších. S regulací prodejní doby se setkáváme i v Belgii, Nizozemí, částečně v Polsku, Franci a dalších. Je patrné, že naši evropští kolegové si těchto dnů považují. Ačkoli se často a rádi inspirujeme na „Západě“, v této oblasti, jak se zdá, máme našlápnuto jinam.
Prostý lid podepisuje petici pro svátky doma
V roce 2016 bylo vybráno sedm státem uznaných svátků, například 25. a 26. prosinec a velikonoční pondělí, kdy mohou mít otevřeny jen prodejny s rozlohou pod 200 m2. Poslanci nyní diskutují nad omezením či zrušením tohoto zákona, zatímco prostý lid podepisuje petici pro svátky doma. Zájem o práci ve svátek nemá dvacet tisíc zaměstnanců obchodů a přidružených služeb. Podobně situaci vnímá CBA.CZ, sdružující 900 maloobchodních prodejen s ročním obratem téměř dvě miliardy, které usiluje i o omezení nedělního prodeje s cílem udržení malých prodejen na venkově.
Stojí hospodářský růst Česka opravdu na sedmi svátcích v roce?
Nepotřebovali bychom spíš čas na vztahy? Jsme zemí s jednou z nejvyšších rozvodovostí v Evropě. Je prokázáno, že právě čas, který rodina tráví spolu, hraje při budování trvalých a hodnotných vztahů velkou roli. Sváteční dny umožňuje čas „…být jen sám se sebou, se svými blízkými a s Bohem. Jsou to chvíle, kdy po klopotných všedních chvílích nastává čas pro ztišení. Starání dočasně umlká a probouzí se to hlubší v nás, obvykle označované slovem „duše“. Naší podstatou není věčná vnější produktivita, ani hromadění hmotných statků. Zůstaneme-li dlužníky své duše, žádná práce ani nákupy nám uspokojení stejně nepřinesou“, glosuje psychoterapeutka Eva Labusová.
Zatímco se u nás právě bojuje o pracovní klid nebo „neklid“ během sedmi svátků v roce, v Evropě existuje hnutí za nepracovní neděle European Sunday Alliance. České prostředí v tomto směru není, jak se zdá, na tuto diskusi připraveno.
Mít, někde mít svůj kout
Kde najdou rodiny pekařů, prodavačů, zásobovačů, skladníků a uklízeček ten správný klid? Není na čase si v době ledniček a mrazáků nakoupit předem a být spolu?