Rodinná politika a opomíjené otázky pozitivního demografického vývoje bylo letošním tématem naší XXIV. mezinárodní konference, která úspěšně proběhla v úterý 8. dubna 2025 v prostorách Senátu PSP ČR. Nabízíme naše výstupy pro úvahy a tvorbu opatření v rámci české rodinné politiky.

Výstupy a doporučení:

• Úhrnná plodnost je závislá na počtu a věkovém složení žen v reprodukčním věku (15–49 let). Zejména je zásadní věk prvorodiček. Je důležité, aby se 1. dítě narodilo před 30. rokem života matky (Kocourková). Výzkumy u studujících VŠ (Hřivnová) ukazují, že je nedostatečná znalost o klesající přirozené schopnosti otěhotnět po třicátém roce věku u vysokoškolaček při odkládání rodičovství. Neznalost působní negativně na realizaci jinak velmi vysokých rodičovských přání: 97 % žen a 88 % mužů se chce stát matkou/otcem. Např. pravděpodobnost otěhotnění při ovulaci mladé ženy (18 – 30 let) se pohybuje mezi 10-19 % v jednom cyklu. Tuto informaci správně určila pouze necelá 2 % žen a necelých 7 % mužů. Zřejmý důsledek dosavadní praxe, která se téměř výlučně věnuje prevenci otěhotnění.

Posílit edukaci na základních a středních školách o významu včasného rodičovství i s ohledem na biologické danosti.

• Reprodukční plány se nesnižují, je dominantní dvoudětný model rodiny, ale plány se daří naplnit jen ze 2/3.
• Roste ale nejistota v reprodukčních plánech mladých lidí. To ukazují např. odpovědi na výzkumnou otázku, zda „žena potřebuje mít děti k naplnění svého života“ – respondentky ve věku 18 – 29 let: pokles kladných odpovědí z 65 % v roce 2005 na 22 % v roce 2020-2022. To znamená, že mít děti už není norma ani povinnost.
• Obvyklá opatření na podporu harmonizace rodinného a profesního života nestačí těm, kteří se rozhodují nerealizovat svoje rodinná přání. Tyto páry zmiňují absenci širší pomoci, odrazují je příklady v okolí a chybějící psychická podpora pro rozhodnutí mít dítě či děti. Poukazují také na osobní negativní zkušenost s mateřstvím (Mošpanová).

Posílit význam rodiny (partnerství, dětí) pro jednotlivce. Podpora partnerských vztahů a hodnoty rodiny.

• Narození prvního dítěte a dětí vyššího pořadí předchází důkladná reflexe podmínek, zejména materiálního zajištění páru: bydlení, příjmu a nákladů (Kocourková, Chaloupka).
• V diskurzu o významu daňových slev na děti a zohlednění dětí při výpočtu důchodu se často uvádí jako argument, že „peníze nezvyšují porodnost“. Založit rodinu a vychovat dítě je náklad, jehož výše je odhadována na 1,8 milionů korun (Mošpanová). Daňové slevy a další dávky nejsou proto u rodin s dětmi podporou v pravém slova smyslu, ale částkou, která velmi nedokonale vyrovnává náklady (Chaloupka). Proto i otázka, nakolik peníze na vyrovnání nákladů rodin působí na vyšší porodnost, je zavádějící.

O stimulaci porodnosti by se dalo mluvit teprve tehdy, pokud by finanční plnění od státu převyšovalo náklady rodin. K tomu nedochází nikde na světě.

• Neobvyklý pohled přinesla vystoupení jednatelů dvou největších rodinných svazů: hovořili o mezigenerační spravedlnosti. A to jak s ohledem na nutnost zavádění opatření na ochranu klimatu pro budoucí generace, která nebudou svými náklady padat na bedra rodin (Dantlgraber), tak s ohledem na financování odvodů na sociální pojištění a pojištění na péči (Heimann). Oba svazy se dlouhodobě snaží, aby byly v odvodech zohledněny náklady na výchovu budoucích daňových poplatníků. Zatím dochází ke dvojí diskriminaci:
  • stejné odvody na sociální pojištění odvádějí jak dětní tak bezdětní, přičemž důchod matky se třemi dětmi je o 26 % nižší než bezdětné ženy,
  • dětní musejí odvádět, byť sníženou, částku na pojištění na péči.

Pro ČR to znamená počítat s přínosem rodin při úvahách o zavedení pojištění na péči.

Zohlednit význam reprodukční funkce rodiny pro společnost při stanovení výše odvodů na sociální pojištění a stanovení výše daňové slevy na dítě minimálně ve výši životního minima dítěte.

• Dosud neprobádaným faktorem demografického vývoje je důvěra. Je v jistém smyslu srovnatelná s porodností. Analogicky s tvrzením, že instituce, které mají důvěru, lépe zvládnou problémy (obojí Müller), se nabízí otázka, zda se rodině dostává ze strany společnosti dostatek důvěry. Přitom rodina je jeden z hlavních generátorů důvěry, protože v rodině dítě získává sebedůvěru, která je základem pro navazování vztahů (Müller).
• V této souvislosti je závažná jakákoli paternalistická snaha státu na úkor společenské podpory vztahových kompetencí, které jsou zásadní pro autonomii rodiny. V tomto ohledu jsou překážkou rozvody, jejichž řešením není ani tzv. střídavá (společná) péče, protože dítě nemůže zažívat součinnost rodičů (Šulová).

Faktory ovlivňující funkčnost rodiny je nutno rozvíjet nejen na materiální, ale i na vztahové úrovni.

Výroky lze dohledat v příslušných prezentacích jejich autorů, v textu uvedeny v závorce.

Nabízíme přednesené příspěvky z konference:

Videozáznam z konference (nesestříháno)

• Trendy a výhledy plodnosti a porodnosti v Česku v evropském kontextu – doc. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D., vedoucí katedry demografie a geodemografie Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha, prezentace
• Proč nemáme děti? – Mgr. Eva Mošpanová – redaktorka, DeníkN, prezentace
• Snižování stability rodiny v ČR – příčiny, následky, prevence – Prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc., Univerzita Karlova, Praha, prezentace
• Důvěra v instituce – Prof. PhDr. Karel B. Müller, PhD. Cevro Univerzita, Praha, prezentace

• Aktuální diskuse o souvisejících tématech rodinné politiky v Německu:
  • Dobré klima pro rodiny – otázka mezigenerační spravedlnosti a sociálních ztrát – Matthias Dantlgraber, Ass. iur. spolkový jednatel Familienbund der Katholiken, prezentace
  • Důchod a rodina nejsou dobrými přátel“ – Sebastian Heimann, spolkový jednatel Deutscher Familienverband e.V., prezentace
• Optimalizačně bilanční modelování ekonomie rodin pro potřeby rodinné politiky – Mgr. Ondřej Chaloupka, expertní skupina k demografické stabilitě MPSV, Praha, prezentace
• Kognitivní a afektivní dimenze mladých dospělých ve vztahu k těhotenství a rodičovství – doc. Mgr. Michaela Hřivnová, Ph.D., proděkanka pro vědu, výzkum a doktorská studia, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc, prezentace

PROGRAM KONFERENCE

4. 4. 2025 – TISKOVÁ ZPRÁVA

Výstupy v médiích

Podcast Vlevo dole – Václav Dolejší, Lucie Stuchlíková

Katolický týdeník (vydání 16/2025) – Tereza Zavadilova

Zveřejňujeme se schválením autorky.