Jako prorodinné organizace vítáme záměr sektorové priority 3 Horizontální podpora rodiny v rámci unijních politik, kterým ČR hodlá v průběhu předsednictví v radě EU věnovat zvláštní pozornost.

Celé prohlášení k přečtení zde.

V průběhu roku 2016 se Národní centrum pro rodinu podílelo na spolupráci odborné platformy MPSV, jejímž cílem bylo nastavení parametrů služby nerodičovské péče o nejmenší děti, tzv. mikrojeslí. NCR se dlouhodobě věnuje přenosu dobré zahraniční praxe, v tomto případě jsme se inspirovali zejména rakouským a německým vzorem „denních matek a otců“ (Tagesmutter, Tagesvater).

Platforma pracovala na analýze dosavadních forem nerodičovské péče a na vhodném profesním profilu pečujících osob, současně probíhala velmi dynamická diskuse o tom, jaké má mít poskytovaná služba parametry. Současně s prací odborné platformy už vznikaly první mikrojesle podporované z prostředků ESF.

Jistou dobu se zdálo, že zájmem platformy je vymezení parametrů dvou typů služby: mikrojeslí (pod tím názvem si snadno představíme malou, maximálně čtyřčlennou skupinu dětí ve věku 6 měsíců až tři roky, o které pečuje více pečujících) a podobné služby poskytované v soukromí, v bytě pečující osoby, která má ve skupině případně i vlastní děti. Současně jsme upozorňovali na odlišný charakter a cíle péče o takhle malé děti: nejde o vytvoření prostoru pro návrat pečujícího rodiče na trh práce, protože tak malé děti by měly strávit v nerodičovské péči maximálně jednotky hodin týdně (viz výstupy ze semináře o nerodičovské péči, který NCR uspořádalo na podzim 2017). Připomínali jsme osvědčenou zahraniční praxi, kdy ve skupině denních matek jsou děti v širším věkovém rozpětí, takže to připomíná spíš sourozeneckou skupinu, a upozorňovali jsme i na to, že služba „denních matek“ je vnímána jako doplňková, pokrývající např. situace, kdy rodiče potřebují navštívit lékaře, vzdělávat se, nebo mít bezpečné místo pro starší dítě mezi školním vyučováním a kroužkem.

V podobném duchu jsme zpracovali i příspěvek o zahraniční praxi a doporučení pro její možný přenos do českého prostředí, který měl být součástí analýzy pečujících osob. Současně vznikal návrh na legislativní a systémové uchopení tohoto nového typu péče o děti. Ani jeden z materiálů není na webových stránkách odborné platformy uveden, přinášíme tedy alespoň pracovní verzi „Analýzy a a zhodnocení dosavadního systému vzdělávání osob pečujících o malé děti“, do níž jsme přispěli kapitolou o zahraničních zkušenostech.

Zkracování rodičovské dovolené jako opatření slučitelnosti rodiny a zaměstnání?

Na dvoudenním setkání v Plzni na přelomu srpna a září, kde se setkala řada zástupců subjektů, které se zabývají tématy spojenými s rodinnou politikou, se jako červená nit táhla diskuse o nerodičovské péči o děti – tedy o nutnosti zřizování míst ve školkách, dětských skupinách a nově také mikrojeslích, které pečují o děti už od šesti měsíců. Současná diskuse o nerodičovské péči má dva základní pilíře:

Jedním je velký – i finanční – důraz na budování zařízení nerodičovské péče, dětských skupin a mikrojeslí. Garance míst v zařízeních péče pro čtyřleté, tříleté a dvouleté děti nutí obce určovat spádové školky, plnění barcelonských cílů by však nemělo být upřednostňováno před skutečným zájmem české společnosti naplňovat nejlepší zájem dětí. O ty jde totiž především. Plnění barcelonských cílů nebo jiných politických imperativů by vždycky mělo zohledňovat jejich účel – tedy správu veřejných věcí, nikoliv stavět cíle jedné politiky nad druhé – v tomto případě rezignovat na odpovědný rodinněpolitický přístup a naplňovat zejména cíle politiky zaměstnanosti.Je na místě položit otázku, zda je v nejlepším zájmu dvouletých a mladších dětí být pečovány v instituci, v jak velké skupině, kolika pečovateli a kolik hodin denně. S tím souvisí zátěž obcí, které mají podle zákona dostatečný počet míst garantovat, aniž se pracuje se skutečnou poptávkou, což vytváří nelogický ekonomický tlak na zřizovatele předškolních zařízení a vidinu draze financovaných kapacit, které zejí prázdnotou, protože mnoho rodičů svoje malinké děti umístí do institucionální péče jen na krátko. Naštěstí.

Číst dál

Národní centrum pro rodinu ve spolupráci s Hanns Seidel Stiftung uspořádal dne 19.9.2017 v prostorách Poslanecké sněmovny PČR „Seminář o psychologických a sociálních aspektech nerodičovské péče“.

Seminář popsal význam výchovy dítěte v raném období rodičovské péče jako široký, pestrý a nezastupitelný proces. Výchova a vztah rodič – dítě je jedinečný příběh. V okamžiku, kdy do něj vstupují faktory, které tento příběh ovlivňují a nerespektují jeho rozměr a význam, může být negativně ovlivněn nejen vývoj dítěte, ale i vztahy ke společnosti, k vlastní rodině i k sobě samotnému.

Prezentace řečníků:

PhDr. Ing. Marie Oujezdská :                                  Žena v průběhu rodičovství

PhDr. Simona Horáková Hoskovcová, Ph.D.:    Potřeby dítěte v souvislosti s volbou nerodičovské péče

Mgr. et Mgr. Pavla Koucká                                      Proměny českého rodičovství 

PhDr. Ludmila Trapková                                        Rodičovství nekončí první třídou – 1.část    Rodičovství nekončí první třídou -2. část

Mgr. Eva Pávková                                                    Souvislosti nerodičovské péče a psychického zdraví v dospělost